Impulzem pro realizaci studie jsou pravidelně se opakující negativní jevy ve školních třídách. Tyto jevy jsou často spojené s agresivními projevy dětí. Dětmi „cloumají“ emoce, obvykle
s nimi neumí pracovat. Učitelé namísto učení neustále řeší spory mezi dětmi, které si ony samy mezi sebou vyjasnit neumí, případně nechtějí. Druhým impulzem jsou rodiče, kteří zpravidla popisují vlastní vnímání tohoto dětského prožívání, mnohdy velmi podrobně. Někdy připojí svůj školní příběh, u něhož je možné sledovat určitou podobnost s aktuální situací.
Vycházíme tedy z toho, že (nejen) dospívající děti a mládež často neumí vlastní emoce ovládat. Ve škole jsou za emocionální projevy okřikováni nebo trestáni. Mnozí se naučí emoce potlačovat, jiní to řeší náhražkou a u dalších školní problémy gradují.
Studie se skládá z těchto částí (a má tyto cíle):
(1) Na základě osobních rozhovorů vytvořit podklady pro dotazníkové šetření.
(2) Oslovit potenciální respondenty a provést dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku.
(3) Na základě výsledků studie připravit projekt pomáhající žákům zvládat vlastní emoce.
(4) Zpracovat výsledky studie a prezentovat je odborné veřejnosti a médiím.
Realizátorem studie je spolek Prevalis.
Více informací naleznete na http://prevalis.org/soubory/files/anotace-emocni-prozivani-skoln_.pdf.
O možnostech spolupráce v rámci této studie se dočtete na http://prevalis.org/soubory/files/moznosti-spoluprace---emocni-p_.pdf.
